Aaen Jan Kratochvíl

V dnešní převážně ateistické moderní společnosti není moc místa na (skutečnou) spiritualitu, rituály, jiné stavy vědomí. Ale právě   změna vědomí je jednou ze základních lidských potřeb . A nejen změna vědomí do pozitivních „andělských“ stavů, ale právě i   směrem ke Stínu .   Temné módy vědomí (jak individuálního; tak kolektivního – archetypy) v sobě většina lidí potlačuje. Ale jak říká C. G. Jung: Stín, stejně jako další složky našeho já, je třeba   prožít, integrovat .  Pozitivně uchopit, zpracovat.   Ve Stínu je obrovská energie, například kreativní. Pokud jej potlačujeme, bouchne nám do obličeje právě tam, kde jej nejmíň čekáme. Staletí judeo-křesťanského paradigmatu v kultuře nás odnaučily stínové/temné složky individuálního i kolektivního nevědomí zpracovávat,   odnaučili jsme se s nimi být v kontaktu . Považujeme je za zlé a špatné. Ale   co potlačujeme, to nás pak může z hlubin naší duše ovládat . Je tře...

Analog versus digitál! Tohle sousloví je, nebo aspoň bývalo, docela hořlavá směs. Znáte ty nekonečné diskuse skalních příznivců analogu a skalních digitálistů? Internet, aspoň ten toho staršího data, je plný diskusí „analog versus digitál“. Já to kdysi řešil taky – proč a jak a na co fotit...? Předmětem této eseje není ve všech ohledech porovnat analog a digi a nekladu si nárok na nějakou exaktní objektivitu (čáry na milimetr versus megapixely opravdu přepočítávat nebudu). Naopak: chci se podělit o osobní zkušenost a svůj pohled.    Moje začátky Kdysi, mnoho, mnoho let zpátky jsem fotil na kinofilmové kompakty. Moc ruliček filmu to nebylo. K fotografii jsem se dostal víc až s digitálním kompaktem CANON, který nabízel i manuální nastavení. Přečetl jsem si k focení nějakou literaturu, pochopil nejzákladnější věci (clona, čas, ISO, hloubka ostrosti, teplota barev atd.) a zkrátka jsem fotil. Časem jsem začal fotografovat na digitální zrcadlovku, na které jsem postup...

Nelpěme na „dokonalých okamžicích“ Asi velká část z nás by chtěla od života, světa, svého prožívání – a nakonec i od druhých –  dokonalost . Jenže tak život většinou nefunguje a zdaleka dokonalí nejsme ani my sami. Naše životy, prožívání, vztahy, naše já jsou prodchnuty nedokonalostí. Sem tam přijde nějaký dokonalý okamžik, to je nádherná součást života – ale  bylo by frustrující a deprimující na dokonalosti a dokonalých okamžicích pořád lpět , neuroticky je vyhledávat a periodicky kontrolovat, zda zrovna vše zrovna teď prožíváme dokonale a plně a neustále svůj život s něčím (nebo někým) porovnávat. Mohli bychom se pak velmi lehce ocitnout někde v „ konzumu požitků “ a ztratit svou existenciální hloubku.   Je krásné jen to „dokonalé“? Nedokonalost... Žijeme v  duálním světě , který jiný nebyl a nebude.  Dualita je pohyb, život.  Bez jednoho pólu by nebyl druhý. Bez porovnávání s ošklivým by nevyniklo to krásné. Velmi inspirativní je v to...

Od mládí mě zajímají jiné než „standardní“ stavy vědomí – ty vysoce vnímavé, ty odlišné. Klíčová slova mohou být třeba: meditace, flow, mindfulness, xepering, gnóze a podobně. Nerad bych se dostal do nějakých terminologických nepřesností a terminologických dilemat, a tak tyto stavy  vymezím po svém a napíšu k nim zamyšlení , jak, co, k čemu, proč, nakolik. 0)   „Standardní stav vědomí“ „Standardní stav vědomí“ definuji jako bytí z velké části zautomatizované, často reagujeme na věci a lidi  automatizovaně . Jsme jakoby v polospánku. Nemáme koncentrovanou pozornost  ani ven / ani dovnitř / ani v obou těchto směrech . Tento stav samozřejmě občas volně přechází k dalším níže zmíněným stavům a zpět.   1)   Koncentrovaná pozornost se zaměřením ven Jde o stav, kdy se  na něco plně soustředíme, až se v tom ztrácíme . Neuvědomujeme si sebe, ale hlavně jen danou činnost. Může to být třeba „ztracení se“ při poslechu hudby, při práci...

Věc, která mi hodně dala, bylo seznámení se s rozdělením   MBTI psychologických osobnostních typů . Krátce shrnu, jak to vidím (a používám).   Co je to MBTI Stručně o vzniku MBTI: Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je z velké části inspirováno částí díla psychologa  Carla Gustava Junga . Z Jungovy práce tuto typologii a její diagnostiku vytvořily  Katharine Cook Briggsová  a její dcera  Isabel Briggsová Myersová .   A teď přímo k základním myšlenkám. MBTI vyděluje  16 psychologických osobnostních typů , každý z nich je definován kombinací  čtyřech písmen , přičemž každá pozice má dvě varianty. Tato čtyři „písmena“ (definující kritéria) určujeme na základě toho, co je u konkrétního člověka dominantní. Zkrátka vždy vybereme jedno, nebo druhé:   /1. písmeno/ E  – extraverze , nebo I  – introverze   /2. písmeno/ N  – intuice a invence ,  nebo S  – (přízemnější) praktické zaměření na smys...

  Temperované ladění Většina „evropské“ hudby, kterou posloucháme,  frekvenčně neladí . Pro ty, kdo se hudbou trochu víc zabývají, to pravděpodobně není žádná novinka. Ale ani vy, muzikanti, nepřestávejte číst – tuto skutečnost rozvinu v dalším kontextu.  Běžná „evropská“ hudba funguje na tzv.  temperovaném ladění . Velmi jednoduše se dá říct, že je to určité  spočítané rozladění tónových intervalů , které se stalo  běžným standardem  – podle kterého se vyrábějí a ladí hudební nástroje, podle něhož se komponuje a hraje a podle kterého se jednotlivé nástroje vzájemně sehrávají.   Díky tomuto temperovanému ladění můžeme na nástroje  hrát ve více tóninách  (znáte možná od táboráku, kdy se kytaristé dohadují, jestli Dajánu zahrát od Géčka nebo od Céčka – Céčko a Géčko, to jsou ty tóniny; v jedné tónině se hraje a zpívá písnička výš, v jiné zas níž).  Díky temperovanému ladění můžeme hrát (třeba na kytaru nebo klavír) neje...

  Nejstarší zmínky o józe pocházejí z let 900 až 500 př. n. l.   Jógový systém je široký celek , který popisuje různé formy náboženské praxe – karmajóga, bhaktihóga, džňánajóga atd. –   jóga tedy není pouze fyzické cvičení . Jógová náboženská filosofie/praxe mi není vůbec v ničem blízká; skoro se dá říci, že stojím spíše někde na druhém konci názorového spektra. Ale z jógového systému rád a s úctou využívám jeho část – tělesné cvičení, tedy  hathajógu . Proč cvičím právě hathajógu? Pohyb je základ – a je zvláště v dnešní době důležitou podmínkou fyzického a psychického zdraví. Ale pozor: mluvíme o  zdravých formách pohybu, mezi které rozhodně nepatří většina „evropského“ tělocviku a „evropských“ sportů  – ty jsou totiž obvykle postaveny na nadlimitní zátěži, různých formách opotřebovávání těla, přetěžování svalů, kloubů, šlach, posilování jen určitých „designově-zajímavých“ partií a hmitech (v celé hathajóze je nejspíše jen jed...

Díky dvěma očím vidíme prostorově – tedy přesněji, protože každé z nich pozoruje svět pod jiným úhlem. Díky dvěma uším jsme schopni lépe lokalizovat zdroj zvuku. Díky dvěma nohám udržíme rovnováhu a dokážeme efektivně chodit. Díky dvěma rukám můžeme něco udělat, něco vyrobit, někoho obejmout. Číslo „2“ je pro člověka tak nějak důležité a s ním bytostně spojené – dualitu najdeme v mýtech a duchovních či filosofických směrech napříč mnoha kulturami. Díky vědomé práci se  dvěma opozitními způsoby bytí  můžeme žít „stereo“ – s více rozšířeným vědomím a plněji, smysluplněji. Povězme si o tom více...   Klíč? Dualita!   Až příliš často se setkávám s lidmi, kteří jsou ve svém životě  orientováni fatálně jednostranně  (tedy pouze na jeden ze dvou módů vlastního bytí; oba tyto módy se pokusím popsat v tabulce níže).   Tato úvaha snad poslouží jako malá připomínka našeho (dvojného) bytí. Pokusím se definovat dva opozitní módy lidskéh...

Rozhodl jsem se napsat úvahu o   spiritualitě člověka v dnešní době . Čerpám především z vlastního žití, diskusí s lidmi, z přemýšlení, pozorování, četby knih a ze své vnitřní zkušenosti s rozličnými duchovními směry.   Rád bych zde předal výsledek své dlouhodobé zkušenosti. Předmětem této úvahy není detailní popis problematiky, ale stručný nástin  esence popisovaných přístupů ke spiritualitě .     Ateistický materialismus – aneb místo oltáře televize Velká skupina lidí jsou  ateisté a materialisté , něco jako přesažná zkušenost pro ně neexistuje.   Když se podíváme do minulosti, dojdeme k tomu, že dnešní ateistický materialismus ze zásadní části způsobilo křesťanství, spolu s platonismem.  Jeden svět  z dob pohanských (který byl  zároveň  jak fyzický, tak duchovní) byl  rozseknut na světy dva : první jako svět Boží (v křesťanství) nebo svět Idejí (v platonismu) vs. druhý svět – méněcenný, fyzický, mate...