Žijme stereo (Úvaha o dvou extrémních způsobech života)
Díky dvěma očím vidíme prostorově – tedy přesněji, protože každé z nich pozoruje svět pod jiným úhlem. Díky dvěma uším jsme schopni lépe lokalizovat zdroj zvuku. Díky dvěma nohám udržíme rovnováhu a dokážeme efektivně chodit. Díky dvěma rukám můžeme něco udělat, něco vyrobit, někoho obejmout. Číslo „2“ je pro člověka tak nějak důležité a s ním bytostně spojené – dualitu najdeme v mýtech a duchovních či filosofických směrech napříč mnoha kulturami. Díky vědomé práci se dvěma opozitními způsoby bytí můžeme žít „stereo“ – s více rozšířeným vědomím a plněji, smysluplněji. Povězme si o tom více...
Až příliš často se setkávám s lidmi, kteří jsou ve svém životě orientováni fatálně jednostranně (tedy pouze na jeden ze dvou módů vlastního bytí; oba tyto módy se pokusím popsat v tabulce níže).
Tato úvaha snad poslouží jako malá připomínka našeho (dvojného) bytí. Pokusím se definovat dva opozitní módy lidského nitra a navrhnout k nim zdravý přístup. Tyto módy jsem pojmenoval „Levý způsob bytí“ a „Pravý způsob bytí“ (volně jsem se při tom inspiroval jedním ze základních rozdělení duchovních směrů: stezka levé ruky / stezka pravé ruky).
V tabulce níže se pokusím charakterizovat zmíněné dva módy lidského bytí (orientačně, přibližně):
„Levý“ způsob bytí /L/ X „Pravý“ způsob bytí /P/
oheň X led
runa ᚦ (thurisaz) X runa ᚢ (uruz)
vůle X pasivita
racionalita, logika X emocionalita, cítění
řeč, slova, verbální myšlení X vizuální myšlení, vizualizace, fantazie, kreativita, obrazotvornost
vnímání času: orientace na minulost a budoucnost (paměť, vzpomínky, plány, touhy) X vnímání času: orientace na přítomný okamžik (tady-a-teď)
důraz na verbální myšlení X důraz na smyslové vnímání
orientace v čase a prostoru X introspekce, transcendentní vnímání; mimo vnímání času a prostoru
hodnocení/komentování reality X přímý prožitek reality
nastavení „spíše na boj“ X nastavení „spíše na mír, harmonii, přirozenost“
/absence intuice/ X intuice
„vymezení vlastní osobnosti z lůna přírody“ X bytí „s řádem přírody“ (bez vlastní osobnosti)
dospělý X dítě
klíč k „sebe-vědomé“ části sebe X klíč k „přírodní“ části sebe; přírodě
rozumové pochopení druhého člověka X empatie/vcítění se do druhého člověka
převažující způsob myšlení: analýza X převažující způsob myšlení: syntéza
atributy partnerské lásky: vztah, oddanost X atributy partnerské lásky: zamilovanost/smyslnost/sexualita
jang X jin
chronos X kairos
chaos X řád
Had X Hvězda
vědomí X kolektivní nevědomí /archetypy/ (C. G. Jung)
magie /ve smyslu aktivní cesta/ X mystika /ve smyslu pasivní cesta/
stav „standardního“ vědomí X stav transu
Kudy dál? Vlevo i vpravo, hrajme si...
„Levý“ a „Pravý“ způsob bytí jsou nejspíš taková „spojitá nádoba“ – když jeden způsob bytí žijeme víc, ten druhý žijeme méně. (Celková kapacita této „spojité nádoby“ se dá prací na sobě rozšiřovat, nebo se naopak může z různých důvodů snižovat.)
Tzv. západní společnost upřednostňuje jednostranně a do extrému „Levý“ způsob bytí, kdežto například mystika vycházející z tzv. východních tradic a velká část náboženských a esoterických/duchovních směrů zase jednostranně a do extrému upřednostňuje „Pravý“ způsob bytí. Cesta by ale měla vést jinudy – stezkou dynamické rovnováhy mezi „Pravým“ a „Levým“ způsobem bytí a třeba i rozšiřováním jejich kvality. (Dynamickou rovnováhou myslím to, že si podle potřeby můžeme volně upravovat „procentuální poměr“ L:P a konkrétní formy/realizace „Levého“ i „Pravého“ v našem životě, hrát si... vše si přizpůsobit podle našeho vlastního naladění, životní situace, podle daného účelu apod.)
Stejně jako například ideální partnerská láska se dá chápat jako spojení vztahu/oddanosti/závazku („Levá“) a smyslnosti/sexuality („Pravá“), tak ideální způsob života může spočívat v dynamickém spojení „Levého“ a „Pravého“ módu bytí.
Nic nového pod sluncem?
Určité paralely k výše uvedenému konceptu najdeme v termínech stezka levé/pravé ruky (tj. jedno ze základních rozdělení duchovních směrů); jin/jang; animus/anima (C. G. Jung).
Především je zde zcela na místě zmínit Jungův pojem „individuace“, který podle něj znamená cíl vývoje člověka: zvědomění/propojení různých částí psychiky dohromady „do jedné nádoby“, mandaly bytostného já (bytostné já bývá také označováno také termíny das Selbst, Self, Ipse); individuaci můžeme chápat jako rovnici Bytostné já = vědomí + integrace osobního nevědomí (věci v našem vědomí, ke kterým aktuálně nemáme přímý přístup) + obsahů kolektivního nevědomí (kontakt s archetypy) + Stínu (osobní negativní vlastnosti a sklony) + Persony (osobní „maska“ – jak se jevit před ostatními v nějaké konkrétní situaci).
Související může být také teorie odlišnosti funkcí pravé a levé mozkové hemisféry.
Výše uvedené paralely zmiňuji proto, že informace k nim si může čtenář případně dohledat a zamyslet se nad nimi.
Zkusme to žít
Pokud na konceptu dynamické rovnováhy „Levého“ a „Pravého“ způsobu bytí vidíte něco zajímavého také, zkuste to třeba chvíli žít. Ať nejde jen o teoretickou konstrukci, ale živoucí zkušenost. Je to podle mě dobrý základ ke spoustě věcí. Žít „mono“ je ochuzující, ať už z „Levé“ nebo „Pravé“ strany. Zkusme „stereo“ – s tím, že „stereo“ má víc forem, možností a že jej můžeme uchopit kreativně. „Stereo“ si můžeme připomínat denně třeba nošením dvou rozdílných talismanů (z nichž jeden odpovídá „Pravému“ a druhý „Levému“ způsobu bytí) a prací s nimi / kontemplací nad nimi.
Podtrženo sečteno
Efektivní sebe-rozvoj či duchovní cesta by měly stát (podle mé zkušenosti a úsudku) na základech dynamické rovnováhy mezi „Levým“ a „Pravým“ způsobem bytí a případně zdravého rozšiřování jejich kapacity. A je fajn si to připomínat.
Kombinací ohně /Levý způsob bytí; runa Thurisaz/ a ledu /Pravý způsob bytí; runa Uruz/ vzniká voda.
Voda znamená život (na rozdíl od ledu /zmrznutí/ a ohně /spálení/ právě voda život umožňuje).
Komentáře
Okomentovat